Návratnost investic do assessmentu

Zveřejněno:

Provedení assessmentu není, a ze své podstaty ani nemůže být, službou, která by byla poskytována zdarma, například jako předprodejní aktivita. A i když lze přímé náklady spojené s procedurou zhodnocení vyčíslit poměrně přesně, tak s návratností nákladů to tak přímočaré není. Výstupy assessmentu může firma využít mnoha různými způsoby a právě další kroky po dokončení auditu určují, kdy a v jaké míře se vynaložené prostředky vrátí.

Přístup k návratnosti lze u assessmentu přirovnat k návštěvě lékaře – člověk může přijít k doktorovi na preventivní prohlídku nebo s nějakým konkrétním problémem. Důvod k návštěvě lékaře ale může být i nekonkrétní, prostě se jen člověk cítí nesvůj a má pocit, že něco není v pořádku. Výsledkem lékařské prohlídky je pak například zjištění, že je vše v pořádku a případné negativní pocity spraví pár dní lehkého odpočinku. Ale stejně tak může návštěva lékaře odhalit závažné onemocnění, které díky včasné diagnóze půjde s vysokou pravděpodobností vyléčit.

Od špatného pocitu až po prevenci

Stejně jako v případě návštěvy lékaře mohou být důvody pro assessment v zásadě trojí. Od preventivní kontroly přes zajištění důkazů, že vše je naprosto v pořádku až po řešení pocitu zodpovědného managementu, že s některou konkrétní částí infrastruktury není něco v pořádku. Výstupem provedeného auditu tak nemusí být konkrétní varování či upozornění na nedostatky, ale také potvrzení, že vše je OK.

Závěry assessmentu je navíc nutné chápat jako vstup pro další diskusi a rozhodnutí, mimo jiné i z toho důvodu, že jednotlivá zjištění mohou mít krátkodobé i dlouhodobé dopady s různou finanční náročností. Výhodou je také pravidelné opakování auditu, které může jak upozornit na nové nedostatky, tak i potvrdit předchozí zjištění a poukázat na dynamiku snižování rizik. Za nejdelší možný interval mezi jednotlivými assessmenty považuje společnost Dimension Data jeden rok, ideální ale bývá půlroční či tříměsíční interval.

Co když ne? A co když ano?

Vrátíme-li se k přirovnání o zdravotním stavu, tak určitě platí, že většina z nás chodí na pravidelné preventivní prohlídky. A pokud ne, dobrovolně zvyšujeme zdravotní rizika. Pravidelné prohlídky ale samy o sobě nestačí, budeme-li zjištěné nedostatky ignorovat, je velká pravděpodobnost výskytu incidentu souvisejícího s naším zdravím. Závěry z assessmentu proto nesmí skončit v archivu a je tedy velmi důležité, aby výstupy měly podobu manažersky čitelných reportů s jasným zdůrazněním souvislostí. Data, která jsou během procesu assessmentu získána, jsou v surovém stavu a zásadní přidanou hodnotou je právě jejich transformace do podoby, která umožní další diskusi s pracovníky zodpovědnými za chod jednotlivých částí firmy a finance. Nesmíme zapomenout ani na to, že zjištěná rizika se velmi často týkají klíčových prvků infrastruktury, která mohou ohrozit naprosto celou firmu.

Zásadní přínos assessmentu tedy souvisí se získáním přesných informací o skutečném stavu, které umožňují lepší finanční plánování i nastavení priorit dalšího rozvoje. Samotné podnikání tak může být mnohem pružnější. Na základě výstupů z assessmentu může dojít i k přímým úsporám na provozních nákladech – audit mnohdy upozorní na platby související s prvky, které již firma ve skutečnosti nepotřebuje nebo nevyužívá. Jde například o servisní smlouvy za již vyřazená síťová zařízení.

Každý zákazník může ovlivnit – zejména s ohledem na svoji vlastní strukturu a velikost – finanční náročnost assessmentu, a to definováním skutečného rozsahu auditu. V některých případech se lze zaměřit na vybraný segment, protože u ostatních má zákazník přesné a aktuální informace. Komplexní přístup je nicméně vhodný v případech, kdy v infrastruktuře docházelo k masivním změnám a zákazník využívá služby či zařízení různých značek, případně od většího počtu dodavatelů.

Na problematiku návratnosti a přínosů assessmentu se tedy musíme dívat především v nefinanční rovině. Assessment tak lze chápat i jako formu očkování, které umožní dlouhodobou ochranu před riziky z neinformovanosti.

Téma aktuálního čísla

CUSTOMER EXPERIENCE

Kontakt

Dimension Data Czech Republic s.r.o.
Na Hřebenech II 10
140 00 Praha 4
Tel: +420 255 770 111
Email: info.cz@dimensiondata.com
www.dimensiondata.com